Velikonoce

31. 03. 2019 Velký křesťanský svátek…

Velikonoce patří mezi nejvýznamnější a nejoblíbenější křesťanské svátky, spjaty s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Velikonoce se slaví v rozmezí od 22. března do 25. dubna, první neděli po prvním jarním úplňku.
Tento velký svátek se pojí s různými zvyky a tradicemi. Lišily se vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonočního období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody.
zajic22.jpg
Vajíčka
Zdobení a barvení vajec je jedna z nejrozšířenějších velikonočních tradic. Vejce je symbolem jara, života, úrodnosti, plodnosti, vzkříšení a bezpečí.

Barvy
červená – barva krve, síla, oheň, láska, nový život
zelená – síla přírody, jaro, mládí
žlutá – symbolizuje slunce, světlo, obilí, med, bohatství a blahobyt

Pletení pomlázky
Pomlázka se plete na Bílou sobotu, z čerstvého vrbového proutí. Čerstvé vrbové proutky mají za úkol omladit a zkrášlit ženy a dívky. Pomlázka se zdobí barevnými pentlemi. Na pondělí si chlapci připraví pomlázku a velikonoční říkanku a jdou koledovat. Za vymrskání, které má ženám přinést omlazení a krásu, dostanou barevné vejce.

Velikonoční zajíček
Tradice převzatá z Německa. Zajíček v noci roznáší velikonoční vajíčka, která děti ráno sbírají. Symbol plodnosti, života a štěstí. Velikonočního zajíčka najdeme v Bibli, kde symbolizoval vše chudé, skromné a pokorné. Býval znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie - symbol čistoty nad tělesným pokušením.

Velikonoční beránek
Mezi velikonoční pokrmy neodmyslitelně patří beránek V křesťanství je symbolem Ježíše Krista, protože byl obětním beránkem za spásu světa. 

Svatý týden, den po dnu:
Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:
Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky.
Šedivé úterý – všechny hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely.
Škaredá středa – vymetaly se komíny. V tento den zradil Jidáš Ježíše.
Zelený čtvrtek – jak název napovídá, jíme zelená jídla (špenát nebo kopřivy), aby byl člověk zdravý.
Také ve čtvrtek zvony „odlétají do Říma“. Do soboty obcházejí vesnice chlapci s řehtačkami a klapači a „honili Jidáše“.
Velký pátek – den smutku, kdy byl Ježíš vyslýchán, odsouzen a ukřižován. Podle pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady. V tento den se nesmí orat, kopat na poli a ani prát se prádlo. Hospodáři se chodili pomodlit do sadu pod ovocné stromy, aby jim Pán Bůh nadělil hojné úrody.
Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – největší svátek celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.
Velikonoční pondělí – nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den děvčata dávají vajíčka a dívka by měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.

Důležitou součástí svátků jara je výzdoba. S jarním příchodem nezapomeňte vyzdobit domov. Ať už zvolíte proutky vrby, mašle, kraslice nebo jarní kvítka, vše  by mělo symbolizovat jaro. 

UŽIJTE SI KRÁSNÉ VELIKONOCE :-)